Politické instituce
Státní sbor
|
|
|
Státní sbor (sl. Državni zbor) je dolní komorou slovinského parlamentu a hlavním centrem politické moci. Má 90 poslanců, kteří jsou voleni jako u nás na čtyřleté období. Z těchto 90 poslanců je 88 voleno klasickým způsobem v 8 volebních jednotkách. Další dvě poslanecká místa jsou zákonem rezervována pro zástupce italské a maďarské autochtonní menšiny. Každá menšina volí jednoho zástupce ve svých, speciálně určených volebních jednotkách.
Funkce poslance je placená, není tedy slučitelná s většinou jiných zaměstnání, lze ale být např. starostou nebo zastupitelem některé občiny. Pokud se poslanec stane ministrem nebo premiérem, je jeho mandát přerušen a na dobu jeho působení ve funkci ministra či premiéra je do dolní komory dosazen náhradník. Usnášeníschopnost vyžaduje přítomnost většiny poslanců a zákony jsou pak přijímány relativní většinou hlasů, pokud to zákon nenařizuje jinak (např. u ústavy).
Dolní sněmovna má rovněž silné pravomoci vůči vládě, např. skupina 10 poslanců může navrhnout rozpravu o práci ministra a navrhnout jeho odvolání (pro schválení je pak třeba absolutní většina poslanců), a to i proti vůli premiéra. Slovinští poslanci tohoto práva hojně využívají, a tak změny na ministerských postech během volebního období nejsou nic výjimečného.
Státní rada
Horní sněmovna parlamentu má 40 poslanců, kteří jsou do ní voleni jiným způsobem než do dolní komory. Radní reprezentují zájmy jisté části slovinské společnosti, např. zaměstnavatelských svazů, odborů, zemědělců, živnostníků aj. (celkem 18 radních), druhou část reprezentují představitelé místní samosprávy (22 radních). Funkce radních je čestná a tedy neplacená. Radní jsou voleni na 5 let, sdružují se nikoli podle stranického systému, ale podle zájmového. Státní rada nemá vlastní budovu, schází se v budově dolní komory parlamentu, existuje také praxe korespondenční schůze. Může vznášet veto proti zákonům schvalovaným dolní komorou, může předkládat návrhy zákonů. Slovinská státní rada představuje jeden z největších rozdílů oproti českému politickému systému, přesto je českému senátu podobná v tom, že má poměrně malý vliv ve společnosti.
Prezident
Tato funkce byla zřízena teprve ústavou z r. 1991 a dosud se zde vystřídali pouze čtyři osobnosti. Milan Kučan, Janez Drnovšek, Danilo Türk a Borut Pahor (více v části Politické strany). Podobně jako český prezident má i ten slovinský poměrně omezené pravomoci, vypisuje volby, jmenuje vyslance, uděluje vyznamenání, milosti apod. Prezident je volen pouze na dvě pětiletá volební období (proto Milan Kučan nemohl r. 2002 znovu kandidovat) a je volen přímou volbou občany, a to dvoukolově (podobně jako u nás senátoři). Nezíská-li žádný kandidát v prvním kole více než 50 % hlasů, koná se druhé kolo, kde se utkají dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního (zajímavostí je, že Kučan byl v obou volbách zvolen již v prvním kole).
Vláda
Premiér i ministři jsou voleni i odvoláváni dolní komorou parlamentu. Nepopulárního premiéra Janeze Janšu (od 10. února 2012) vystřídala v březnu 2013 první premiérka v dějinách země Alenka Bratušek ( Funkce vlády jako orgánu výkonné moci se v podstatě podobá jejímu místu v českém politickém systému. Více na webu http://www.vlada.si