Politické strany ve Slovinsku
Do konce 80. let nebyly ve Slovinsku povoleny žádné jiné politické strany než Svaz komunistů Jugoslávie a jeho místní odnož Svaz komunistů Slovinska (ZKS - Zveza komunistov Slovenije). První skutečně opoziční stranou se stal r. 1988 Slovinský agrární svaz (Slovenska kmečka zveza), který se v r. 1992 přejmenoval na Slovinskou lidovou stranu (Slovenska ljudska stranka). Hlavní opoziční silou během období změny režimu se stala r. 1989 založená Demokratická opozice Slovinska (DEMOS - Demokratska opozicija Slovenije), mnohonázorový proud, ne nepodobný českému Občanskému fóru. Rovněž jako OF se po několika letech rozštěpil na několik nástupnických stran. DEMOS zvítězil v prvních svobodných volbách v r. 1990. Ovšem vnitřní spory o orientaci strany vedly k rozpadu DEMOSu na konci r. 1991.
Novými politickými subjekty se staly Liberální demokraté Slovinska (LDS - Liberalni demokrati Slovenije), Sociální demokraté (SD - Socialni demokrati) Janeze Janši, Demokratická strana (DS - Demokratska stranka), vedená France Bavčarem a Dimitrijem Rupelem. Dnešní politickou scénu doplňují nověji zformované subjekty jako Nové Slovinsko (NSi - Nova Slovenija), Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS - Demokratska stranka upokojencev Slovenije), Slovinská národní strana (SNS - Slovenska narodna stranka).
Politické osobnosti Slovinska
|
|
|
Období 90. let ovlivňovaly nejvíce osobnosti prezidenta Milana Kučana a premiéra Janeze Drnovška. Milan Kučan stál na politickém výsluní už od r. 1986, kdy stanul v čele Svazu komunistů Slovinska. Posléze z SKS vystoupil a stal se nezávislým kandidátem na prvního prezidenta a byl jím přesvědčivou většinou hlasů také zvolen, a to již v prvním kole (1992, 64 % hlasů, podruhé byl zvolen r. 1997, kdy získal 55,6 % hlasů). Prezidentem Slovinska byl dvě volební období v řadě. Schopným politikem a ekonomem se ukázal být také Janez Drnovšek.
|
|
|
V 90. letech byl opakovaně premiérem země a předsedou LDS. Po vypršení Kučanových dvou volebních období se rozhodl kandidovat na místo prezidenta Slovinska (2002). Byl jím také ve druhém kole zvolen (56,5 %). Závěr svého mandátu byl již těžce nemocný, znovu nekandidoval a nedlouho po skončení mandátu zemřel (23. 2. 2008). Třetím slovinským prezidentem se stal r. 2007 právník Danilo Türk . Působil řadu let v orgánech OSN (velvyslanec Slovinska u OSN, poradce Kofiho Annana), ale na domácí politické scéně dosud nezastával žádnou politickou funkci. Pro poměrně rozhádanou politickou scénu se zdá být poměrně konsenzuálním a nekonfliktním.
|
|
|
V letech 2004-2008 byl předsedou slovinské vlády Janez Janša (nar. 1958). V r. 1988 figuroval v politickém procesu proti skupině 4 novinářů a důstojníků, kterým chtělo bělehradské komunistické vedení zastrašit Slovince a odvést je od procesu demokratických změn. V r. 1992 vstoupil do sociálnědemokratické strany a záhy se stal jejím předsedou. V r. 2004 s ní vyhrál volby a stal se premiérem. Po posledních předčasných volbách v prosinci 2011 se stal v únoru 2012 znovu předsedou vlády.
Po volbách v září 2008 se stal premiérem předseda vítězné strany Borut Pahor, který sestavil koalici spolu s DeSUS, Zares a LDS (po Drnovškovi převzala předsednictví Katarina Kresalová).
Další volby, tentokrát předčasné, se konaly na sklonku roku 2011 a zvítězil v nich lublaňský starosta Zoran Janković, ale premiérem se stal Janez Janša. Nastolil vládu silných úsporných opatření, které ale veřejnost nepřijala, navíc byla jeho vláda stále pronásledována korupčními skandály, což vedlo nakonec k jejímu pádu. V březnu se stala novou premiérkou Alenka Bratušek. Následující prezidentské volby vyhrál Borut Pahor a stal se tak historicky čtvrtým prezidentem Slovinska v pořadí.
|
|
|