Zámuří - Prekmurje
Zámuří, tedy kraj za řekou Murou, spadá svou charakteristikou podnebí do oblasti Panonské nížiny. Je to region převážně rovinatý, pouze ze severu ohraničený nevysokou vrchovinou Goričko a z jihu Ormožsko-Ljutomerskými goricemi. Zámuří je také velice úrodné, takže je hojně využíváno zemědělsky. Díky tomu, že Zámuří do r. 1918 spadalo po uherskou korunu, rozvíjelo se poněkud odděleně od zbytku Slovinska. Je národnostně pestré, neboť zde žije asi 6000 Maďarů a kolem 4000 Romů.
Centrem Zámuří je město Murská Sobota (22.000 obyv.). V jeho centru stojí starý zámek, sloužící dnes jako regionální muzeum. Za zmínku stojí také zdejší dva kostely, katolický kostel sv. Mikuláše a evangelický kostel.
Pestrou historii této oblasti dokládají zdejší hrady (Grad na Goričku) či kostely (Martjanci, Turnišče, Selo). Ale ani moderní kostely nezaostávají v architektonické zajímavosti, např. kostel Nanebevstoupení Páně slavného architekta Josipa Plečnika v obci Bogojina.
|
|
|
Zajímavost tohoto regionu z hlediska folklorního dokládají některá muzea (Murská Sobota) či skanzeny (Filovci, kde je také muzeum jednoho ze zdejších tradičních řemesel, hrnčířství). Velmi známý je také poslední dochovaný funkční plovoucí mlýn na Muře ve Veržeji (zvaný též Babičův mlýn).
|
|
|
Dalším centrem regionu je Lendava, která je také centrem maďarské menšiny. Na pravém břehu Mury, ale v kraji, který přirozeně k Zámuří gravituje (Pomuří), leží Ljutomer a Gornja Radgona.
V kraji je řada využívaných termálních pramenů - Moravske Toplice s nejteplejším pramenem (72 °C), Lendava či Radenci se známým minerálním pramenem, prodávaným jako minerální voda Radenska.
Samotný severovýchodní cíp Zámuří a celého Slovinska tvoří pahorkatina Goričko. Roku 2003 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Goričko (Krajinski park Goričko), propojená se sousedními parky rakouským Raab a maďarským Örség. Dlouho šlo o odlehlý kraj, který si díky tomu uchoval svou nedotčenou podobu. Hojné jsou zde např. vydry. Goričku schází jakékoli větší centrum. Narozdíl od rovinaté části Zámuří je hodně porostlé lesy.
Kulturní specifičnost Zámuří dnes dokládají také knihy prozaika Feri Lainščka, často zasazené právě sem (Halgato). Některé z jeho knih byly také zfilmovány (Halgato nebo Petelinji zajtrk - Kohoutí snídaně, který se stal nejnavštěvovanějším slovinským filmem všech dob). Podobnou roli hraje v současné hudbě také známý písničkář Vlado Kreslin, jehož tvorba je zčásti tímto krajem inspirovaná.