Štýrsko Štajerska
Slovinské Štýrsko je jen jižní částí původně mnohem rozsáhlejšího regionu s centrem v dnešním rakouském Grazu (též Štýrský Hradec). Novým centrem jižního (dnes slovinského) Štýrska se postupně již během 19. století stával Maribor. Dnes je Maribor druhé největší slovinské město (105.000 obyv.). Leží na řece Drávě mezi východním cípem pohoří Pohorje a Slovinskými goricemi na severovýchodě. Severní části Štýrska dominuje Pohorje s řadou turistických středisek (Rogla, Lovrenška jezera). Posávská vrchovina je významným nalezištěm nerostných surovin. Příhraniční pohoří Haloze dotváří horizont roviny v povodí Drávy. Na opačné straně podél hranice s Rakouskem se táhnou vinorodné Slovinské gorice.
Maribor
Historie města
Maribor byl po celý středověk ve sstínu nedalekého Štýrského Hradce. Ve středověku žila v Mariboru nevelká židovská obec, a přestože odsud byli Židé vyhnáni již na konci 15. století, dodnes se dochovaly zbytky původního ghetta a původní synagogy. Význam Mariboru začal stoupat teprve v době, kdy sem dorazila z Vídně železnice (1849) a biskup Anton Martin Slomšek sem přenesl sídlo lavantinského biskupství (1854).
Památky
Nejstarší městské jádro leží na břehu řeky Drávy a nazývá se Lent. Právě zde bylo židovské ghetto a zde bylo do příchodu železnice velmi rušné říční přístaviště. Na Hlavním náměstí (Glavni trg) stojí reprezentativní renesanční radnice. Uprostřed náměstí se tyčí morový sloup (Jožef Straub, 1743).
Centrální sakrální stavbou ve městě je gotická katedrála sv. Jana Křtitele, postavená ve 2. polovině 12. století s řadou pozdějších úprav. Okolí kostela upravil Jože Plečnik. Charakteristický je také v červené cihle provedený novorománský kostel františkánů. V někdejším zámku dnes sídlí regionální muzeum.
Celje
Historie města
Celje je druhé největší město Štýrska a třetí ve Slovinsku (38.000 obyv.). Dominuje Posáví a leží na křižovatce cest mezi Lublaní a Mariborem, Korutanami a Záhřebem. Založeno bylo už v době antického Říma jako Celeia. Tehdy bylo proslulé svou krásou (Římané mu ne nadarmo přezdívali druhá Troja). Další významné období pro město nastalo ve 14. a 15. stol. za éry hrabat z Celje, jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů tehdejší střední Evropy. Po vymření rodu město postupně upadá a ještě za 1. světové války je víc německé než slovinské.
Památky a zajímavosti
Z antických dob se mnoho nedochovalo, základy římských domů a ulic jsou k vidění v základech Knížecího paláce, a tak městu dominuje hrad Celjských hrabat nad městem, jeden z největších hradů ve Slovinsku. Cenné sbírky Regionálního muzea jsou vystaveny ve Starém hrabství, kde je také úchvatná iluzivní stropní malba. V 19. století tu vznikly reprezentativní Národní domy německé i slovinské části obyvatel. Sídlo dnešní Banky Celje navrhl Jože Plečnik (původně Záložna, vznikla v l. 1928-1929).
Další města
Moderním průmyslovým městem je Velenje ležící v Šalešské dolině. Jsou zde doly na kvalitní uhlí - lignit - a po válce založená továrna na výrobu bílé techniky Gorenje, dnes jedna z největších a nejúspěšnějších slovinských firem. Nad městem se zvedá zrekonstruovaný hrad.
Starým městem, chránícím cestu do Panonské nížiny, je Ptuj, za starého Říma zvaná Poetovio. Nad městem se tyčí renesanční hrad s muzejními sbírkami. Z hlediska dějin umění je významný zdejší gotický chrám sv. Jiří s dlouhým chórem vzácným mobiliářem. Bývalý barokní klášter dominikánů slouží jako lapidárium archeologických nálezů. Klášter minoritů byl zasažen při bombardování během 2. sv. války a významně poškozen. Pozůstatkem antických dob jsou také zbytky svatyní boha Mitry, které jsou roztroušené po okolí města. Kult boha Mitry sem přinesli římští veteráni z oblasti Persie.
Velký význam měly štýrské kláštery, byť se z těch nejstarších do dnešních dnů nedochovalo mnoho. Nejstarší slovinský klášter řádu kartuziánů byly Žiče u obce Slovenske Konjice. Dnes je kartouza dochována jen zčásti, představuje ale významný doklad gotické architektury té doby. Zvláště je třeba zmínit druhý kostel, sloužící mimo řád žijícím věřícím, který leží v asi 3 km vzdálené vesnici Špitalič. Zdejší kostel si uchoval ještě původní prvky románské výzdoby. Dalším klášterem téhož řádu byl Jurklošter. Jistě nejvýznamnější církevní památkou gotické doby je poutní kostel Panny Marie na Ptujské hoře, který vznikl pod vlivem nástupců pražské kamenické hutě Petra Parléře.
 |
|
|
 |
|
|
Památkou celoevropského významu je římská nekropole v Šempeteru zhruba 12 km západně od Celje. Zde se dochovalo ve výjimečně dobrém stavu několik starořímských náhrobků ze 2. a 3. st. n. l., stojících podél cesty mezi Emonou a Celeií. Galerie zde...
Ve Štýrsku leží také řada lázeňských měst. Asi nejreprezentativnější a také nejstarší jsou lázně Rogaška Slatina. Byly slavné již na počátku 19. století, kdy zde vznikla jedna z charakteristických lázeňských staveb - Tempelj. Základem léčebných kúr je hořčíková minerální voda, která tu vyvěrá.
Pohorje
Mezi přírodními zajímavostmi lze zmínit především Pohorje. Turisticky je využívána zejména jeho centrální oblast, kde leží malé lázně Zreče. Odsud je už blízko k nejznámějšímu turistickému a sportovnímu středisku Rogla.
Kozjansko
Region Kozjansko je okrajovou oblastí Štýrska oddělenou od zbytku země Posávskou vrchovinou a otvírající se do chorvatské roviny, kterou odděluje tok řeky Sotly. Leží tu několik zajímavých míst - poutní kostel Svete gore, hrady Bizeljsko, Podsreda, Podčetrtek, klášter s barokní lékárnou v Olimje, v tomtéž městečku také termální lázně.