Dopravní infrastruktura
Slovinsko má charakter transitní země. Již v římských dobách tudy (ve směru Emona-Poetovio) vedla významná obchodní stezka z Říma do střední Evropy a Pobaltí. Po této cestě putovali do Říma už také Konstantin s Metodějem.
Základní kostra dopravní sítě má tvar kříže. Jednu přímku tvoří východozápadní linie Maribor - Lublaň - Koper (zvaná také Slovenika), druhou severojižní z Jesenic přes Lublaň, kde se obě linie protínají, směrem na Záhřeb (zvaná Ilirika). V 70. letech začalo systematické budování dálniční sítě, které se posléze výrazně zrychlilo po r. 1991. Dálnice dnes kopírují základní kříž s některými odbočkami. Do r. 1994 bylo vybudováno 198,4 km dálnic, v l. 1994-2007 celkem 374 km. Základní dálnice mají označení A1 (Slovenika) - Maribor-Koper (241,4 km); A2 (Ilirika) - tunel pod Karavankami, navazující na rakouskou síť dálnic, dále Hrušica, Jesenice, Kranj, Lublaň, Brežice, Obrežje (174 km); A3 (Kras) – Divača-Sežana-Fernetiči (11,3 km); A4 (Podráví) - Maribor, Ptuj, Gruškovje (20 km); A5 (Pomuří) – Maribor-Murska Sobota-Lendava-Pince (82 km). Budování dálnic dále pokračuje, zbývá dokončit některé úseky na A2 a A4.
|
|
|
Poplatky za použití dálnic se staly jedním z konfliktních témat v zahraničních vztazích. Poplatky se ve Slovinsku dlouhá léta platily na mýtných branách v hotovosti. Nicméně již od r. 1995 byl zaváděn také systém automatického placení mýta, který nabízí daleko rychlejší a plynulejší odbavování vozidel. R. 2008 bylo zavedeno pro osobní automobily placení pomocí dálničních známek (slvn. vinjeta), podobně jako je to u nás. Slovinsko zpočátku nabízelo pouze roční (95 €) a půlroční (30 €) známky, což výrazně diskriminovalo pouze projíždějící zahraniční turisty, mířící přes Slovinsko na Jadran. Na nátlak EU Slovinsko posléze zavedlo ještě sedmidenní známku (u osobních aut do 3,5 t stojí 15 €).
Železniční doprava
Železniční doprava se začala rozvíjet ve 40. letech 19. století, kdy začala stavba železnice z Vídně do nejvýznamnějšího přístavu monarchie, Terstu. R. 1846 byla otevřena trať Graz-Maribor-Celje, r. 1849 trať dospěla do Lublaně a r. 1857 byla dokončena celá trať až do Terstu. Tato trať je dnes páteřní tratí slovinské železniční sítě a také hlavním spojením do ČR. Pouze závěrečný úsek na Terst byl nahrazen tratí Divača- Koper.
Druhé význačné spojení míří z Lublaně na Kranj, Jesenice a dále na Villach (goreňská dráha). Tzv. Přímořská dráha odbočuje od Goreňské směrem na Bled a Bohinj, odkud nejdelším slovinským tunelem (6327 m) a dalšími 28 tunely pokračuje ve směru Most na Soči a Sežanu. Delší je jen tunel pod Karavankami, který vede zčásti po rakouském území. Železniční i silniční tunel ve směru Jesenice-Villach má téměř 8 km.
R. 1862 byla postavena trať, spojující Lublaň přes Zidani Most a Dobovu se Záhřebem. R. 1914 byla s Lublaní spojena Bílá krajina tratí přes Novo mesto, Metliku až do chorvatského Karlovce. R. 1924 vzniklo spojení Murské Soboty s Lendavou a Ormoží.
Železnice přinesla do země výrazný hospodářský pokrok, města při ní se velmi rychle rozvíjela. Dnes je ve Slovinsku 1201 km používaných tratí, z necelé poloviny elektrifikovaných. Problematické jsou trati v úzkých údolích, kde se kvůli nákladům nebudovaly tunely a vlaky tam musejí jezdit pomalu. Týká se to také trati Maribor-Lublaň, probíhající zejména v úseku mezi Lublaní a Celje křivolakým údolím Sávy. Vzhledem k profilu trati zde nemohou nově nakoupená pendolina (vlaky označované jako InterCity Slovenija- ICS) jet plnou rychlostí.
Modernizace železniční sítě je jednou z priorit země, byť zatím spíše z dlouhodobého pohledu. Největší naléhavost má dostavba druhé koleje na trati Divača- Koper, a to zejména kvůli zvýšenému obratu v koperském přístavu, odkud pokračuje přeprava zboží právě po železnici a zatím jednokolejná trať přestává objemu převáženého zboží dostačovat, a limituje tak možnosti rozvoje přístavu v Koperu.
Námořní doprava
|
|
|
Pro Slovinsko má značný hospodářský význam, třebaže se týká pouze jediného přístavu. Přístav v Koperu začal být budován zejména po r. 1956, kdy byl Terst přiřknut definitivně Itálii a jeho význam se začal snižovat. Právě přes Koper jde značné množství zboží směrem do střední Evropy (např. do Rakouska míří 42% zboží, do ČR 13%, na Slovensko 11%), pro samotné Slovinsko je určena jen asi 1/3 zboží. Dnes se koperský přístav (firma Luka Koper, a. s.) rozkládá na ploše 400 ha a přeloží se tady 14 mil. tun zboží (2006). Dnes je největším přístavem na Jadranu a v počtu přeložených automobilů dokonce třetí v Evropě.
Slovinsko má také menší flotilu celkem 20 velkých nákladních lodí (firma Splošna plovba) s celkovou nosností 769 218 tun.
Letecká doprava
|
|
|
Slovinsko má tři mezinárodní letiště. Hlavním letištěm je nedaleko Lublaně ležící letiště Jože Pučnika v Brniku. V provozu je od r. 1963, r. 2004 poprvé odbavilo více než 1 milion cestujících ročně, od r. 2006 buduje nový terminál, který bude zvládat očekávaný další nárůst cestujících. Další letiště leží u Mariboru a Portorože. Dále existuje řada menších sportovních letišť – Velenje, Lesce, Bovec aj. Slovinskou firmou zajišťující leteckou dopravu je Adria Airways.