Energetika Slovinska
Tepelné elektrárny
Tepelné elektrárny jsou tradičně velmi významným zdrojem získávání elektrické energie. Souvisí s tím zásoby hnědého uhlí a lignitu především v Posávské vrchovině. Většina je využívána právě v tepelných elektrárnách. Největší termoelektrárnou ve Slovinsku je Šoštanj nedaleko Velenje s výrobou 755 MW, což představuje přibližně jednu třetinu spotřeby energie ve Slovinsku. Byla postavena po skončení druhé světové války (1947-1952). Mezi významné patří také elektrárna Trbovlje, která se vznikem datuje ještě před 1. světovou válku, v l. 1964-68 byla přistavěna ještě elektrárna Trbovlje 2, což nezůstalo bez vlivu na životní prostředí. Stavu ovzduší v údolí, kde elektrárna stojí, se ulevilo po r. 1976, kdy byl vystavěn obrovský, 360 m vysoký komín, který přesahoval přes hranu údolí, a umožnil tak snazší rozptylování zplodin do ovzduší. Po r. 1991 byla elektrárna odsířena, čímž se ekologická situace opět zlepšila.
|
|
|
|
|
|
Atypickou elektrárnou je plynová elektrárna Brestanica. Její výkon činí 323 MW. Elektrárna byla postavena během 2. světové války, od r. 2000 má nové, ještě výkonnější turbíny. Palivem je lehký topný olej a primární benzín.
Hydroelektrárny
Slovinské řeky začaly být využívány jako ekologický a levný zdroj elektrické energie již od r. 1918, kdy vzniká elektrárna Fala, první z kaskády přehrad na Drávě. Dnes Slovinci využívají prakticky všechny využitelné toky – Drávu, Sávu a Soču. Dále existuje ještě řada menších elektráren, z hlediska významu však pouze lokálních.
Největší soustavou hydroelektráren je drávský komplex, který zahrnuje celkem osm elektráren – nejvýše zbudovaný Dravograd, další Vuzenica (1954), Vuhred (1956), Ožbalt (1960), Fala, Mariborski otok, Zlatoličje a Formin. Největší z nich je Formin. Čtyři elektrárny tvoří komplex na Sávě (Moste, Mavčiče, Medvode, Vrhovo a Boštanj). Jejich celkový výkon je 79 MW. Podobný výkon (81 MW) mají elektrárny na Soči - Doblar od 1939, Plave 1940 a Solkan 1986. Z pohledu podílu vodní energie na celkové výrobě elektřiny Slovinsko Českou republiku výrazně převyšuje.
Jaderná energetika
|
|
|
Nárůst spotřeby elektrické energie řešilo v 70. letech Slovinsko společně s Chorvatskem stavbou jaderné elektrárny v Kršku. Elektrárna Krško, dodnes jediná ve Slovinsku, byla oficiálně spuštěna r. 1984 s výkonem 691 MW. Stavbu prováděla americká firma Westinghouse, financována byla z poloviny slovinskou a z poloviny chorvatskou stranou. Tím se elektrárna stala jablkem sváru mezi oběma zeměmi po rozpadu Jugoslávie. Dnes na základě mezistátní dohody z r. 2001 se energie vyrobená elektrárnou dělí mezi obě země přesně napůl.
Zpočátku používali Slovinci vlastní uran, který získávali v dole Žirovski vrh nad obcí Gorenja vas v Poljanski dolini, dnes jej dovážejí. Rovněž otázka ukládání jaderného odpadu není uspokojivě vyřešena. Používá se dočasné úložiště v Kršku.
Přesto se dnes předpokládá další nárůst poptávky po elektrické energii a uvažuje se o schválení dostavby dalšího bloku JE Krško, případně dalších variantách jejího rozšíření.
Plyn
Jediná rafinerie ve Slovinsku se nachází v Zámuří nedaleko Lendavy.