Geologická minulost Slovinska
Tak jako je pestrý reliéf Slovinska, je také pestré složení zdejších půd. V údolích a nížinách vznikaly půdy na říčních usazeninách. Jsou to často jíly, hnědozemě, rašeliny apod., které udržují poměrně dobře vlhkost a jsou vyhledávány vlhkomilným rostlinstvem. Využívají se spíše jako pastviny než pole. Oblasti podél řek jsou plné mělkých nánosů na písčitých usazeninách, které mají v oblibě zejména stromy, jako je vrba. Dále od řek pak na témže základu najdeme velmi úrodné eutrické hnědozemě s karbonátovým základem, v Podráví a Pomuří pak také silikátové districké hnědozemě. Oba typy se velmi často využívají pro pěstování polních plodin.
|
|
|
Vrchoviny a krasové planiny se skládají z tvrdého dolomitového nebo vápencového podloží, na němž leží postkarbonátové hnědozemě. Většinou jsou porostlé listnatými lesy, ve vyšších polohách také jehličnatými. V oblasti klasického Krasu je typická červená země (slovin. jerovica) s vysokým obsahem železa, které také způsobuje její barvu. Právě z barvy vychází také její druhé jméno terra rossa. Je typická pro pěstování červeného vína - teranu (kraški teran). Oblast Alp a zčásti také Dinaridů pokrývá mělká karbonátová půda (rendzina). Na strmých svazích je porostlá lesy, v pozvolnějších polohách loukami, řidčeji je využívána jako pole. Pro pobřežní Slovinsko je pak typický flyš (tvoří např. Strunjanské útesy), sedimentární hornina tvořená pískovci a jíly.