Podnebí Slovinska
Jakkoli je Slovinsko zemí malou, která má sotva 170 km od severu k jihu a 250 od západu k východu, je podnebně poměrně složité. Podle dlouhodobých ukazatelů (sluneční svit, teplota vzduchu, tlak, srážky, vlhkost apod.) se rozlišují tři podnebné typy - submediteránský, horský a subkontinentální. Ovlivňují je ale také další faktory, jako např. reliéf krajiny, blízkost moře, pohyby vzdušných mas aj.
|
|
|
Submediteránské podnebí je velmi ovlivněno akumulační schopností moře. To dokáže zvedat teplotní průměr na podzim a v zimě a naopak v létě snižovat teplotní maxima. Lednová průměrná teplota se pohybuje kolem +4 °C, červencová nad 22 °C. Vysoké celoroční teplotní průměry umožňují také dlouhou vegetační dobu a mj. zde leží nejsevernější evropský výskyt olivovníku, který vyšší mrazy snáší s poměrně velkými problémy.
Většina Slovinska patří k mírnému subkontinentálnímu typu podnebí, blízkému tomu v ČR. Typické jsou pro něj velké rozdíly teploty mezi létem a zimou i mezi dnem a nocí, jarní teplotní průměry jsou vyšší než podzimní a srážkový vrchol nastává v létě. Průměrné zimní teploty kolísají mezi -3 °C a 0°C.
Horské podnebí je typické jednak pro oblast Alp, ale také Pohorje a Snežniku na Notraňsku. Platí, že průměrná teplota nejstudenějšího měsíce v roce je nižší než -3°C a alespoň jeden měsíc má průměrnou teplotu vyšší než +10°C. To se týká oblastí do nadmořské výšky cca 1800 m, pak již jsou všechny průměry nižší než 10°C (mluví se proto někdy o vyšším a nižším horském klimatu).
Teplota
Významným faktorem, který ovlivňuje teplotní průměry, je v hornatém Slovinsku především nadmořská výška. Teplota klesá zhruba o 0,53 °C na 100 výškových metrů. Přesto nenajdeme nejvyšší naměřenou teplotu na nejvyšší meteorologické stanici ve Slovinsku, která se nachází na Kredarici nedaleko Triglavu ve výšce 2514 m. Roli tu totiž hrají také teplotní inverze, které dokáží stlačit teploty v zimě velmi nízko, až k nejnižší oficiálně naměřené teplotě ve Slovinsku -41,7 °C, zaznamenané v lednu 2006 na lokalitě Mrzla Komna. Podle neoficiálních měření tady v r. 2009 zaznamenali dokonce teplotu -49,1 °C 1.
Závislosti teploty na nadmořské výšce odpovídá také počet mrazových dní za rok, který se v centrálním Slovinsku pohybuje mezi 90-110 dny, na Kredarici až 250 dní.
Letní teplotní průměr je sice pochopitelně nejvyšší v Přímoří, ale extrémně vysoké teploty nad 35 °C lze pozorovat také v subpanonské oblasti. Jako nejvyšší naměřená teplota je uváděna hodnota 40,7 °C z Krška.
Srážky
|
|
|
Slovinsko je srážkově značně nadprůměrná země. Zatímco ČHMÚ udává pro Prahu-Karlov průměrný roční srážkový úhrn 446,6 mm (v celé ČR 642 m), celosvětový roční srážkový průměr je kolem 800 mm, Slovinci udávají svou průměrnou hodnotu na 1500 mm. Zároveň ale mají tyto průměrné roční hodnoty značnou proměnlivost, a to až 30 %. Oblastí s nejvyšším průměrem je jihozápadní předhůří Alp, kde se průměrný roční úhrn pohybuje mezi 3500-4000 mm, dokonce se udává příležitostný 24hodinový úhrn až 400 mm. Takové extrémní množství srážek samozřejmě s sebou také nese jako důsledek rychlé povodně (např. 1901, 1926, 1954, 1990 nebo 2010) nebo ničivé sesuvy půdy. Množství srážek klesá směrem k moři a také směrem na východ k Panonské nížině. V obou těchto oblastech je méně než 100 deštivých dní za rok.
Vítr
|
|
|
Slovinsko nepatří k příliš větrným zemím, což se projevuje mj. také na malé využitelnosti větrných elektráren. Atypické je mj. střídání denních větrů na mořském pobřeží, vznikajících díky střídavému ohřívání pevniny ve dne a vychládání v noci. Dopoledne se začne ohřívat vzduch nad pevninou a následně stoupá a pod něj se nasouvá chladnější vzduch od moře, projevující se jako mírný a chladivý mistrál. V noci se pevnina ochlazuje rychleji než moře a podle stejného principu vane z pevniny nad moře studený burin.
Mezi silné větry patří bóra. Vyskytuje se prakticky pouze v Přímoří, na Krasu a na Vipavsku. Může se vyskytovat sice celoročně, ale v létě je zřídkavá a slabá. Typickým obdobím bóry je zima. Vzniká obvykle po přechodu studené fronty, kdy začne z Dinárských hřebenů klesat studený vzduch směrem do Přímoří. Nejsilnější bývá bóra na exponovaných místech a reliéfních skocích, kde dosahuje až 180 km/h. V takové síle dokáže poničit střechy či převrátit kamion. Také proto bývají v zimě některé silnice na Vipavsku kvůli bóře dočasně uzavřeny. O jejím účinku svědčí také deformované koruny stromů nebo nízké střechy s taškami zatíženými kameny. Bóra vane 1-2, někdy až 6 dní v kuse, obvykle ze severovýchodního směru. Této přímořské bóře se podobá tzv. karavanský fén, vznikající při severním proudění vzduchu na jižní straně alpských úbočí. Má podobnou sílu jako bóra, ale vyskytuje se mnohem méně často, obyčejně tak jednou za zimu. Jugo je teplý a vlhký vítr vanoucí od moře z jihozápadu a projevuje se v podstatě pouze při pobřeží.