Náboženství ve Slovinsku
Francouzský slavista Louis Léger při své návštěvě Lublaně r. 1882 označil Slovince za "velmi katolický národ" (Vodopivec, 2006, s. 103) a v mnohém to platí i dnes. V nevelkém Slovinsku se údajně nachází kolem 3000 kostelů a kaplí. Při sčítání lidu r. 1991 se k náboženství přihlásilo 75,8 %, z toho 93,6 % ke katolickému vyznání (cca 2/3 ze všech Slovinců), ostatní vyznání mají pouze zlomek - 3,1 % pravoslavní (tvoří jeden celek se Srbskou pravoslavnou církví v Chorvatsku), 2,7 % muslimové, 1,3 % evangelíci (zejména v Zámuří) a 195 židů. Klesající trend potvrzuje sčítání lidu z r. 2002, kdy se katolictví přihlásilo 57,8 % obyvatel (protestanté 0,8 %, muslimové 2,4 %, pravoslavní 2,3 %)*.
Slovinská katolická tradice sahá až do doby raně křesťanských biskupství, která sídlila v Koperu, na Ptuji a v Emoně, dnešní Lublani. Z těch dob se udržuje také tradice prvních zdejších mučedníků, např. sv. Socerba v Přímoří, sv. Maksima, emonského biskupa ze 4. st. aj. Biskupství vesměs zanikla v 6. století. V raném středověku pronikalo křesťanství na zdejší území ze svou směrů - ze Salzburku a z Aquileje (sl. Oglej). Důležitými centry křesťanství byly kláštery, zejména benediktinské v dnešních rakouských Korutanech, cisterciácké ve Stičně a kartuziánské v Žičích, Jurkloštru, Bistré a Pleterje. Lublaňské biskupství bylo založeno r. 1461, r. 1961 bylo povýšeno na arcibiskupství. Jeho současnou hlavou je od 28. 11. 2009 profesor teologie Anton Stres.
Slovinsko r. 2006 prošlo přestavbou katolické církevní správy, během níž bylo založeno několik nových biskupství. Z lublaňské arcidiecéze bylo vyčleněno novoměstské biskupství. Biskupství v Mariboru bylo povýšeno na arcibiskupství a byla založena dvě nová biskupství v Celje a Murské Sobotě, která patří pod správu Mariboru. Poslední diecézí na slovinském území je koperské biskupství.
|
|
|
Nejvýznamnějšími představiteli církve a zemskými světci mj. byli sv. Modest (zem. 767), misionář, který křtil první Slovany v Karantánii, původem zřejmě Ir, sv. Albuin, brixenský biskup, jemuž náležel i Bled, bl. Anton Martin Slomšek (1800-1862), první mariborský biskup, beatifikovaný papežem Janem Pavlem II. r. 1999, který přenesl lavantinské biskupství do Mariboru a tím pomohl integraci jižního Štýrska ke slovinskému území. Významnými osobami, které jsou kandidáty blahořečení, jsou Friderik Irenej Baraga (1797-1868), misionář u amerických Indiánů, jimž věnoval několik knih, a lublaňský arcibiskup Anton Vovk (1900-1963), působící v době komunistických perzekucí, který byl často vyslýchán tajnou policií a vězněn, kvůli čemuž je pokládán za mučedníka víry.
K Evangelické církvi Augšpurského vyznání (sl. Evangeličanska cerkev Augsburške veroizpovedi) se hlásí zhruba 18.000 věřících. Hlásí se k tradici Primože Trubara a jeho slovinské církve ze 16. stol. Slovinské Zámuří si díky tomu, že spadalo pod Uhry, uchovalo jistou míru náboženské svobody a právě protestantská obec se zasloužila o uchování spisovného jazyka ve zdejším nářečí, do něhož dokonce přeložili Bibli (1771). V 19. století vznikly díky německým přistěhovalcům další evangelické farnosti v Lublani, Mariboru a v Celje. Dnes má hlavní sídlo v Murské Sobotě.
|
|
|
Především mezi přistěhovalci ze zemí bývalé Jugoslávie je rozšířeno pravoslaví. Náleží k němu hlavně zdejší Srbové, Černohorci a Makedonci. Ještě donedávna to byla druhá nejpočetnější náboženská obec, ale při sčítání lidu r. 2002 je přeskočili muslimové, jejichž počet rychle roste. Patří mezi ně zejména Bosňáci a Albánci. Stoupenci obou náboženství žijí především ve větších městech. V posledních letech stoupá tlak na postavení první slovinské džámie.
* Dle údajů slovinského Statistického úřadu.