headerphoto

Posočí

Smaragdově zelená řeka Soča pramení nedaleko Trenty a protéká alpským údolím, jehož největším centrem je Bovec. Tok řeky se stáčí k jihu a u Nové Gorice vtéká do Itálie. Soča je oblíbeným místem různých sportovních aktivit či rybolovu.

Největší dějinnou událostí v regionu byla velká bitva během 1. světové války mezi italskou a rakouskou armádou, známá jako fronty Isonzo (1915-1917). V obou armádách zde padlo mnoho Slovinců, ale také Čechů, jejichž památka je připomínána na řadě míst vojenskými pomníčky (např. Log pod Mangartom).

Boka
Vodopád Boka

Střediskem horního Posočí je Bovec, který je vyhledávaný pro možnosti skvělého lyžování i letní horské turistiky (hora Rombon či sedlo Mangart) a vodních sportů s řadou hotelů, lyžarských vleků a sjezdovek. Oblíbený je také nedaleký mohutný vodopád Boka.

Kobarid (známý též pod někdejším italským jménem Caporetto) je místem záverečné ofenzívy rakouských a německých vojsk, která zde na sklonku roku 1917 porazila italskou armádu. Právě bojům v Posočí je věnováno také zdejší muzeum, roku 1993 vyhlášené za evropské muzeum roku. Nad městem leží také monumentální kostnice, postavená Italy v l. 1935-38, s ostatky více než 7.000 padlých italských vojáků. Nedaleko leží Vrsno, kde je rodný dům básníka Simona Gregorčiče a také po něm pojmenovaný Gregorčičův vodopád (88 m vysoký).

Javorca
Kostel sv. Ducha, Javorca

Tolmin je pozoruhodný svými přírodními zajímavostmi - soutěskami říčky Tolminky (Tolminska korita) severně od města, které jsou už součástí Triglavského národního parku. Památkou na 1. světovou válku je kostel sv. Ducha na Javorci, postavený r. 1916 na památku padlých rakousko-uherských vojáků. Kraj je známý také selskými povstáními, z nichž největší se událo r. 1713 a zasáhlo až na Kras a do severní Istrie.

Jedním z nejbohatších slovinských měst ve středověku bývala Idrija. Její bohatství plynulo z velkých dolů na rtuť, které tu fungovaly ještě do 70. let 20. století. Městu dominuje hrad Gewerkenegg 16. století, kde sídlila důlní správa, dnes tu sídlí místní muzeum. Tradičním zdejším řemeslem se stalo krajkářství, kterému se věnovaly ženy zdejších horníků. Stálo zde mj. první slovinské divadlo (1769). V okolí je zajímavé Divoké jezero (Divje jezero) s krasovým přítokem pod téměř kolmou 100 m vysokou skalní stěnou. Raritou je řeka Jezernica, která spojuje jezero s říčkou Idrijcí, která měří pouhých 55 m.

Divje jezero
Divje jezero

Na soutoku Idrijci a Soči leží městečko Most na Soči, které se ještě před r. 1952 jmenovalo Sveta Lucija ob Soči. Dnes je zdejší největší zajímavostí přehradní nádrž vzniklá u vodní elektrárny Doblar. Významným zdejším rodákem je spisovatel Ivan Pregelj, který dějiny zdejšího kraje popsal ve svých románech.

Odlehlé Cerkno bylo během 2. světové války oblastí, kde se skrývaly četné partyzánské jednotky. Nedaleko leží také známá partyzánská nemocnice Franja. Tvořilo ji až 15 chat (mj. operační sál, izolace, rentgen) a měla kapacitu až 522 pacientů. Chránil ji systém bunkrů v okolních skalách. Němci nebyla nikdy objevena. V Ravne leží také nezvyklá aragonitová jeskyně, která však není běžně přístupná. Masopust je tu spojen s tradičními maskami "laufarů".

Krajkářství

Krajkářství (slovin. čipkarstvo) proslavilo Idriji široko daleko. Krajka

Klauzy

Těžbu dřeva a jeho splavování v této oblasti usnadňovaly mohutné stavby, zvané klauzy (slovin. klavže). Původní dřevěné od 18. století nahradily kamenné, které jsou dnes technickými památkami.