Rostliny Slovinska
Zkoumání slovinského rostlinstva má dlouhou historii. Už v 16. století píše o zdejší flóře Pietro Andrea Mattioli (1500-1577), který působil jako městský lékař v Gorici. Psal o ní také Valvasor, ale první přehled rostlinstva v Kraňsku napsal Giovanni Antonio Scopoli r. 1760 (Flora Carniolica), lékař v idrijských dolech. Významnou postavou byl také France Hladnik, zakladatel lublaňské botanické zahrady.
Druhově pestré slovinské rostlinstvo je samozřejmě ohroženo změnami v jejich přirozeném prostředí, lidskou činností atd. Na červeném seznamu ohrožených druhů je 342 druhů zdejších rostlin, speciálním nařízením o ochraně je chráněných 28 druhů.
Z alpských rostlin jsou známé a pro zdejší krajinu typické např. tzv. triglavská růže (Potentilla nitida, mochna dolomitová, výška 2-5 cm), hořec Clusiův (Gentiana clusii), hořec Froelichův (Gentiana froelichii, vysoký 5-10 cm), několik druhů lomikamenů (např. Saxifraga paradoxa), prvosenka (Primula carniolica, slovin. kranjski jeglič) nebo známá protěž alpská (Leontopodium alpinum, slovin. planika).
|
|
|
|
|
|
Ve Štýrsku se vyskytuje také endemický netřesk - netřesk juvanův (Sempervivum juvanii, foto), který se vyskytuje pouze v lokalitě Donačka gora. Ostatní tři druhy netřesků, které se zde vyskytují, jsou běžnější na více lokalitách v Alpách a na Balkáně.
 |
|
Brambořík (Bled) |
Slovinské lesy jsou zhruba z poloviny smíšené, jedna čtvrtina je čistě listnatých, jen jedna pětina čistě jehličnatých, v nichž je nejčastější smrk, což napovídá, že podobně jako u nás nejde již většinou o původní lesy, ale o druhotné vysazování. Slovinské lesy byly totiž odedávna dost intenzivně využívány pro těžbu dřeva pro doly, zpracování na dřevěné uhlí, ale z Notraňska se vozilo dubové dřevo také do terstského přístavu pro stavbu lodí aj.
Ve středních polohách nad 500 m jsou velmi časté bukové lesy, zčásti smíšené s jedlí. Nad 1400 m listnaté stromy ustupují jehličnanům, posléze nad hranicí lesa se vyskytují nejrůznější jehličnaté keře a kosodřeviny.
V mokřadních oblastech (Lublaňská blata, Pohorje aj.) jsou typické rašeliníky, tráva ostřice, vřesy apod. Roste tu ale také vzácná masožravka rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).
Mezi zajímavé keře patří také lýkovec jugoslávský (Daphne blagayana, slovin. blagajev volčin), který ve Slovinsku v okolí městečka Polhov Gradec byl poprvé objeven a popsán a v 19. století proslavil zdejší rostlinstvo v Evropě. Jde o nízký keř s výraznými bílými květy. Latinské jméno lýkovec dostal po svém objeviteli slovinském hraběti Rihardu Ursini Blagayovi. Nález vyvolal také zájem saského krále Fridricha Augusta II., který tehdy jediné známé naleziště navštívil a je od něho odvozován také původ lidového jména této rostliny "kraljeva roža" (králova květina). Keř se vyskytuje také v dalších hornatých oblastech bývalé Jugoslávie a Balkánu.
|
|
|
Typické slovinské rostliny lze také pozorovat v několika botanických zahradách a arboretech, např. v Botanické zahradě v Lublani, Arboretu Volčji potok, parku Mozirski gaj nebo specializované botanické zahradě zaměřené na alpskou květenu Alpinum Juliana v Trentě.