Živočichové Slovinska
I pro zástupce živočišné říše platí podobné věci jako pro rostliny. Slovinsko má celoevropský význam z hlediska ochrany velkých druhů savců, zejména medvěda, vlka či rysa v odlehlých oblastech notraňských a doleňských lesů. Druhým vzácným ekosystémem jsou jeskyně, jemuž se někteří živošichové nevídaným způsobem přizpůsobili.
Kmen měkkýšů je ve Slovinsku zastoupen některými endemity (např. Arianta schmidtii, česky plamatka; peričniška žlahtnica – Orcula tolimensis). Pro nás jsou zajímavé druhy mořské, z nichž některé jsou cenné také pro hospodářské využití. Celkem se zde vyskytuje devět druhů hlavonožců, loví se např. sépie obecná (Sepia officinalis, slovin. sipa), oliheň obecná (Loligo vulgaris, slovin. ligenj) či chobotnice pižmová (Eledone moschata, slovin. moškatna hobotnica).
|
|
|
Z čeledi škorpiónů tu žijí 4 druhy, navzdory jedu v jedové žláze na konci zadečku však není jejich píchnutí nebezpečné člověku. Mezi 530 druhy pavouků je jediný nebezpečný druh snovačka jedovatá (Latrodectus mactans tredecimguttatus, slovin. rdečepikasti pajek), příbuzná známé tropické černé vdovy, podle ní někdy přezdívaná středomořská černá vdova. Žije v oblasti Přímoří, její bolestivé kousnutí je nepříjemné, ale dosud ani ve Slovinsku ani Chorvatsku nebyl zaznamenán jediný smrtelný případ.
Velmi druhově pestrý je ve Slovinsku řád hmyzu. Najdeme tu řadu zajímavých druhů jeskynních, např. dvě kobylky (Troglophilus neglectus=koník jeskynní a Troglophilus cavicola) nebo brouk Leptodirus hochenwartii (slovin. drobnovratnik), který je prvním popsaným podzemním broukem na světě, objeveným r. 1831 v Postojenské jeskyni. Z druhů běžnějších a známějších je to např. cikáda (slovin. škržat), známá svými hlasitými zvuky, které jsou slyšet za teplých večerů v Přímoří.
Pro nás exotičtí jsou všichni obyvatelé slovinského moře. A to jak ti drobnější, např. mořské hvězdice, mořští ježci či mořské lilie (Antedon mediterranea), tak také ryby a paryby. Většina zdejších žraloků je malých a tedy nikoli nebezpečných, velmi zřídka se sem zatoulá odjinud také žralok lidožravý (Carcharodon carcharias, slovin. beli morski volk). Z ryb jsou nejběžnější v moři i na talířích přímořských restaurací např. mořčák evropský, jinak také zvaný okoun mořský (Dicentrarchus labrax, slovin. brancin), zubatec obecný (Dentex dentex, slovin. zobatec), pražman zlatý (Sparus aurata, slovin. orada), z větších ryb tuňák, z menších zas sardinky. Zvláštností jsou dvě ryby žijící v Sečoveljských salinách, které snášejí výkyvy v obsahu mořské soli – živorodka komáří (Gambusia affinis, slovin. gambuzija) a halančíkovec pruhovaný (Aphanius fasciatus, slovin. solinarka). Ze sladkovodních ryb je endemitní pstruh sočský (Salmo trutta fario).
|
|
|
Obojživelníků je tady podobně jako na většině území Evropy málo, pouze 23 druhů. Nejznámější je macarát jeskynní (Proteus anguinus, slovin. človeška ribica), jeskynní endemit dinárského Krasu. Jsou známy dva poddruhy, první obecný a druhý černý, objevený teprve nedávno, který je endemit v oblasti Bílé krajiny. Hojní jsou mloci a žáby.
|
|
|
Ani plazů není ve Slovinsku mnoho, jen 22 druhů. Z mořských tu žije jen jediný druh želvy, a to kareta obecná (Caretta caretta). V některých oblastech (Lublaňská blata) žije také chráněná sladkovodní želva bahenní (Emys orbicularis, slovin. močvirska sklednica). Z hadů zde žijí tři druhy nebezpečné pro člověka, a to i u nás běžná zmije obecná (Vipera berus, slovin. gad), zmije menší (Vipera ursinii, slovin. laški či rilčasti gad) a zmije růžkatá (Vipera ammodytes, slovin. modras). Ve vlhčích oblastech žije užovka obojková (Natrix natrix, slovin. belouška) a užovka podplamatá (Natrix tessellata, slovin. kobranka), délky i přes 2 m dorůstá užovka stromová (Elaphe longissima, slovin. navadni gož).
Z ptáků tu jsou hojní zejména vodní ptáci, z nichž např. čáp bílý (Ciconia ciconia, slovin. štorklja) se stal dokonce symbolem Zámuří. Méně častí jsou ohrožení čápi černí (Ciconia nigra) nebo volavka popelavá (Ardea cinerea). Hojní jsou kormoráni, často pustošící stavy ryb, potáplice a další. Z čeledi hrabavých jsou zde vzácní plaší tetřevi (Tetrao urogallus, slovin. divji petelin, tetřev hlušec) a tetřívci (Tetrao tetrix, slovin. ruševec, tetřívek obecný) a v horách také bělokur (Lagopus, slovin. belka). Velmi vzácní a ohrožení jsou ledňáček říční (Alcedo atthis, slovin. vodomec), vlha pestrá (Merops apiaster, slovin. čebelar), mandelík hajní (Coracias garrulus, slovin. zlatovranka) a dudek chocholatý (Upupa epops, slovin. smrdokavra).
Největšími zástupci savců jsou zde medvěd hnědý, rozšířený zejména v oblasti kočevsko-sněžnických hor. Jeho stav (odhaduje se, že jde asi o 400-500 kusů1) je třeba již také zčásti redukovat a zdejší jedinci se stali základem úspěšných reintrodukcí medvěda ve francouzských Alpách, v Rakousku či v Itálii. Z dalších šelem se v téže oblasti vyskytuje také vlk nebo rys ostrovid, který tu byl již dříve vyhuben a byl reintrodukován r. 1973 ze Slovenska. Vzácní jsou vysokohorští savci, zejména kamzík a původně vyhubený a znovu vysazený kozorožec horský (Capra ibex). Z drobných savců jsou zde hojní hlavně hlodavci, r. 1953 sem byl úspěšně vysazen svišť horský (Marmota marmota, slovin. svizec). V oblastech bukových lesů je rozšířený plch velký (Glis glis, slovin. polh). Jeho lov byl jednou z tradičních podzimních zábav zdejších obyvatel, zmiňovaných již Valvasorem. Dodnes je slovinské kuchařky uvádějí jako jedno z tradičních doleňských jídel. Z jejich kvalitní zimní kožešiny se šily čepice, tzv. plchovky (polhovka). Z mořský savců se u slovinských břehů trvale vyskytuje jediný, a to delfín skákavý (Tursiops truncatus, slovin. velika pliskavka), zcela výjimečně do severního Jadranu zabloudí také dva z největších kytovců, vorvaň (Physeter catodon, slovin. glavač) či plejtvák myšok (Balaenoptera physalus, slovin. hrbtopluti kit).
|
|
|
1 Jelenčič, Maja: Medved v Sloveniji