Goreňsko Gorenjska
Goreňsko je region, jehož tvář formují především Alpy. Najdete zde odlehlá údolí, horské samoty, řadu krásných přírodních zajímavostí, hor, lesů, jeskyní, vodopádů, ples i řek.
Centrem Goreňska je čtvrté největší slovinské město Kranj (36.500 obyv.), ležící na soutoku Kokry a Sávy. Sakrálním stavbám vévodí kostel sv. Kanciána z konce 14. stol, zasvěcený aquilejským mučedníkům Kanciánovi, Kanciovi, Kancianile a Protovi. Významné jsou zejména fresky malíře Janeze Lublaňského. Proslulý hlavní oltář tohoto kostela se dnes nachází ve Vídni. V budově radnice (Mestna hiša) mj. sídlí část sbírek Goreňského muzea, které spravuje také Prešerenův dům s výstavou o tomto básníkovi. France Prešeren zde na konci života pracoval a nakonec i zemřel a byl pohřben na zdejším hřbitově. Ten byl později zrušen a upraven jako park, kde dodnes stojí náhrobky Prešerena a a dalšího významného básníka Simona Jenka. Nedaleko města leží dva zajímavé hrady - Brdo a Strmol, oba nes využívané pro potřeby státního protokolu.
Turisticky atraktivnější než Kranj jsou ale bezesporu městečka v oblasti Alp. Letoviskem č. 1 je bezesporu Bled, ležící na břehu nevelkého Bledského jezera, v jehož středu leží jediný ostrov ve Slovinsku. Výhodná poloha Bledu při cestě z Lublaně do Celovce i jeho kouzelné okolí jistě ovlivnilo rané osídlení zdejšího území i jeho pozdější rozvoj. Nejvýznamnějšími vlastníky zdejšího hradu byli brixenští biskupové. Také barokní kostelík Panny Marie na ostrůvku uprostřed jezera měl patrně ještě předkřesťanské předchůdce. Rozvoj turistiky zde nastal zejména s objevením léčivých účinků teplých pramenů a horského klimatu v 19. století. Dnes je Bled skvěle vybaven pro nejrozličnější typy návštěvníků od luxusních hotelů pro náročnou klientelu po penziony a hostely pro skromnější návštěvníky. Jedním z nejluxusnějších je vila Bled, patřící původně někdejšímu prezidentu Jugoslávie maršálu Titovi.
|
|
|
|
|
|
V bezprostředním okolí Bledu leží další zajímavá místa, např. soutěsky Vintgar a Pokljuka.
Pár kilometrů od Bledu západním směrem leží Bohinjské jezero, jedno z výchozích míst pro túry do Julských Alp. V okolních vesnicích se nachází několik muzeí, dokumentujících původní způsob hospodaření a života v této oblasti. Některé staré domy byly přetvořeny na muzea, např. Oplenova hiša ve Studoru nebo Muzej planšarstva ve Staré Fužině. Známá je také vesnička Studor díky řadě dochovaných kozolců, zejména jejich zdvojené varianty zvané "toplar". Od Bohinjského jezera jezdí lanovka na horu Vogel, využívaná v zimě lyžaři, v létě turisty. Severozápadně nad jezerem začíná Údolí triglavských jezer, jedna z cest na nejvyšší slovinskou horu Triglav. Na samém konci údolí Bohinjského jezera lze navštívit jeden z nejznámějších slovinských vodopádů Savica. Proslavil ho zejména romantický básník France Prešeren svou básnickou skladbou Křest na Savici.
V oblasti Julských Alp leží jediný slovinský národní park, založený r. 1924. Triglavský národní park byl od té doby postupně rozšířován a dnes se rozkládá na ploše 84.000 ha. Je v něm řada značených cest na četné horské vrcholy, ale také síť horských chat, nabízejících v sezóně ubytovací a stravovací služby.
|
|
|
|
|
|
Významnými turistickými středisky jsou také městečka Kranjska Gora, Bohinjska Bistrica, Mojstrana s nedalekým vodopádem Peričnik, lyžařským centrem Planica aj. Nedaleké sedlo Vršič (1.611 m) je předělem mezi Goreňskem a Přímořím.
Výchozím městem pro túry do oblasti Kamnicko-Savinjských Alp je Kamnik. Historické centrum městečka tvoří cenné středověké domy (ulice Šutna). Nad městečkem leží zbytky starého hradu, jehož historii psali pánové z Andechsu. Pozoruhodná je také dvoupatrová kaple, nazývaná Mali grad. Zámeček Zaprice je dnes sídlem místního muzea s etnografickou a archeologickou sbírkou. Nedaleko města leží dva pozoruhodné kostely. Poutní kostel sv. Anny v Tunjicích má barokní podobu, ještě starší je však je gotický kostel sv. Primože a Feliciána, který leží na jedné z cest na Velkou Planinu, oblast dodnes používaných vysokohorských pastvin (ve výšce kolem 1500 -1600 m). Jinou cestou na toto místo je lanovka z Kamnické Bistrice. Jižně od Kamniku leží rozlehlé arboretum Volčji potok, které je nejvýznamnějším místem svého druhu v celém Slovinsku.
Škofja Loka je známá velkým hradem, původně patřícím biskupům z Freisingu, kde dnes sídlí regionální muzeum. Ve městě je řada domů s malovanými fasádami (např. Homanův dům), díky kterým se městu někdy přezdívalo "Malovaná Loka". Ukázkou krásné gotické architektury je také zdejší kostel sv. Jakuba. S městem je spojen také text nejstarší dochované slovinské divadelní hry, tzv. Škofjelockých pašijí z roku 1721. Na tuto tradici barokních náboženských her se snaží soubor ochotníků navázat i v dnešní době, kdy v několikaletých intervalech tuto podívanou o dobrých 600 hercích opakuje.
Za návštěvu stojí také ojedinělé muzeum včelařství v Radovljici, muzeum kovářství v Kropě či rodné domy významných slovinských spisovatelů - France Prešerena ve Vrbě, Matiji Čopa v Žirovnici či Frana Saleského Finžgara v nedalekých Doslovčích.
Kromě již zmíněných hradů v Kranji, Kamniku, Bledu a Škofje Loce leží nedaleko Begunje zřícenina kdysi mohutného hradu Kamen.
Z pozoruhodných církevních památek stojí rovněž za návštěvu poutní kostel, poctěný papežem Janem Pavlem II. čestným názvem basilica minor, v obci Brezje. Hlavní zdejší pozoruhodnost je uctívaný obraz Panny Marie Pomocné malíře Leopolda Layera. Zmiňme také gotický poutní kostel Crngrob u Kranje, s významnými freskami Janeze Lublaňského a mistra Bolfganga.
|
|
|
