Doleňsko Dolenjska
Doleňsko je region mírných pahorkatin a vrchovin. Ohraničuje ho od západu Kočevski rog, rozsáhlé pohoří, kde se během 2. světové války skrývaly partyzánské oddíly. Dalším důležitým pohořím jsou na jihu Gorjanci, kopírující hranici Slovinska a Chorvatska a oddělující od Doleňska Bílou krajinu. Z opačné strany Doleňsko ohraničuje řeka Sáva a Posávská vrchovina. Stejně jako Goreňsko utvářejí alpské vrcholy, dá se říci, že Doleňsko utvářejí řeky, především Krka.
Centrem Doleňska je Novo mesto (22.000 obyv.), ležící v meandru řeky Krky. Zajímavé jsou zejména zdejší kostely, gotická katedrála sv. Mikuláše (s oltářním obrazem benátského pozdně renesančního mistra Jacopa Tintoretta) se zvláštně lomeným půdorysem, a neobvyklý novogotický kostel sv. Lenarta u kláštera františkánů z 19. století. Za návštěvu stojí také Jakacův dům (Jakčeva hiša), kde jsou vystavena díla malíře Božidara Jakace, které městu věnoval, a Doleňské muzeum, zajímavé zejména archeologickými sbírkami ze zdejších významných nalezišť. Malebnost starého městského jádra podtrhuje ulička Na bregu, vzdáleně připomínající pražskou Zlatou uličku.
Další významná města a městečka jsou např. Ribnica, Kočevje, Mirna aj.
|
|
|
Zdejší odlehlé kopce byly vhodným místem pro budování klášterů přísných reformovaných řeholních řádů cisterciáků (Stična, nejstarší klášter na slovinském území, založený 1132, dodnes sloužící původnímu účelu, a Kostanjevica na Krki, zrušený za Josefa II., dnes se tu nachází galerie významných slovinských výtvarníků bratří Kraljových, Božidara Jakace aj.) a kartuziánů (Pleterje, jediná fungující kartouza z původních čtyř, které ve Slovinsku byly). Leží zde také jedno z významných poutních míst, barokní kostel Nova Štifta.
|
|
|
Vzhledem k tomu, že bylo zdejší území vystaveno během 15. st. útokům Turků, byla tu postavena řada opevněných hradů, z nichž se většina dochovala dodnes. Z nejvýznamnějších jsou to Žužemberk, Soteska, Mokrice, Bogenšperk, spojený se jménem barokního historika Janeze Vajkarda Valvasora, Otočec či Ribnica. Některé byly silně poškozeny během 2. světové války a dodnes nebyly plně obnoveny (Žužemberk, Ribnica). Jiné utrpěly po svém zestátnění po r. 1945 nevybíravým zacházením nových nájemců.
|
|
|
Lázeňství se rozvinulo v městečkách Dolenjske Toplice, Šmarješke Toplice či Terme Čatež.
Z přírodních zajímavostí stojí za pozornost mj. Kostanjevická jeskyně nedaleko Kostanjevice na Krki.
Pozoruhodným místem, dokumentujícím bolestnou historii, je Kočevski rog. V jeho neprostupných lesích sídlilo vedení partyzánského odboje (tzv. Báze 20) a několik partyzánských nemocnic. Dodnes jsou ve zdejších lesích jejich pozůstatky k nalezení.
|
|
|