Slovinské hrady a zámky
Lublaňský hrad
Hrad se rozkládá na kopci nad městem (376 m). Za Římanů tu stávala dřevěná pevnost, ve 13. století byla změněna na kamennou. Ve 12. století, kam se datují také první písemné zmínky, náležel Spanheimským vévodům. Ti však vymřeli roku 1269, krátce území vlastnil český král Přemysl Otakar II., aby pak připadlo Habsburkům, kterým náleželo až do konce 1. světové války. Současná podoba hradu je z konce 15. století. V 16. století sloužil hrad jako vězení, od 1815 hlavně pro tzv. carbonari, italské buřiče. Během 1. sv. války tu byl vězněn pro politické názory i spisovatel Ivan Cankar.
Hrad Ptuj
Hrad Ptuj leží na mírné vyvýšenině nad řekou Drávou. Jako opevněné místo sloužilo už od pradávna. Za Římanů chránilo důležitou stezku z Říma do Panonie a záhy se kolem rozrostlo město, které se stalo i významným střediskem obchodu. Během doby pronásledování křesťanů měl Ptuj řadu mučedníků, kanonizován byl mj. sv. Viktorin. Po pádu Říma náležel hrad vévodům karantánským, posléze se pak dostal do majetku salzburských arcibiskupů. R. 1137 je zmiňován jistý Fridericus de Bethowe, který se stal zakladatelem mocné rodiny pánů z Ptuje. Byli sice formálně podřízeni arcibiskupovi, ale až do konce 15. století se jednalo o jeden z nejváženějších šlechtických rodů ve východním Slovinsku. Poté, co vymřeli, vystřídalo se zde mnoho majitelů, např. Eggenbergové nebo Tannhausenové, r. 1656 prošel hrad kompletní přestavbou za generála Walthera Leslieho. Posledními vlastníky byli Herbersteinové, kteří tu bydleli až do 2. světové války.
Hrad Brežice
Tento hrad, nacházející se v oblasti Posáví, proslul především nádhernými barokními freskami. Byl postaven patrně ve 13. století, kdy patřil do majetku salzburských arcibiskupů. R. 1491 přechází hrad do majetku Habsburků, mezi lety 1530 a 1591 byl hrad přestavěn v renesančním slohu. Roku 1694 přešel hrad do majetku hraběte Ignáce Maria Atterna a tento rod pak vlastnil hrad až do 2. sv. války. V 18. století byl hrad vyzdoben četnými freskami od Ignáce Flurera, zejména kaple a schodiště. Nejkrásnější sál v celém Slovinsku vůbec je zdejší rytířský sál (F. K. Ramb). Dnes je hrad sídlem Posávského muzea.
Hrad Rihemberg-Branik
Nachází se v údolí Branice na okraji Krasu. Hrad byl založen patrně ve 12. století patriarchy akvilejskými. V 15. století hrad patřil hrabatům z Gorice. Ti roku 1500 vymřeli a hrad připadl Habsburkům, kteří jej r. 1528 předali rodině Lanthieri. Rodina si celou dobu zachovávala vědomí o svých slovinských kořenech a v 19. století se účastnila národního obrození. Po 2. sv. válce byl jejich majetek komunisty zkonfiskován a majitelé emigrovali do italské Gorice.
Hrad Velenje
Hrad sloužil především jako pevnost proti Turkům. Ve 13. století patřil pánům z Kunšperka, v l. 1553-1558 provedl velké úpravy v renesančním duchu Baltasar Wagen z Wagensbergu, r. 1603 přešel hrad do rukou Sauerů z Kozjaku a čelil několikrát útokům Turků a r. 1637 selském povstání. Dnes se zde nachází muzeum.
Hrad Otočec
Romantický hrad na ostrůvku uprostřed řeky Krky, který dal hradu jméno (slovin. otočec=ostrůvek), východně od Nového Města, byl založen už někdy ve 12. století. R. 1246 Přemysl Otakar II. hrad Otočec věnoval frízinským biskupům, kteří zde měli své správce, kteří hrad vlastnili až do konce 15. st., pak jej vlastnil tyrolský rod Villanderů, r. 1560 jej převzal generál Vojenské hranice Ivan Lenkovič, r. 1727 přešel do vlastnictví rodiny Schwaiger, od r. 1854 patří italskému rodu Margheri de Commandona, který vymřel roku 1929, ale majetek převzal adoptovaný syn Villavicenzio a tato rodina držela majetek až do počátku 40. let, kdy byl poničen partyzány. Dnes slouží jako luxusní hotel.
|
|
|
Zámek Dobrovo
Zámek Dobrovo leží v oblasti , Goriška Brda v kopcovité krajině nedaleko , Gorice a italské hranice. Dnešní renesanční zámek zde byl postaven r. 1590 rodinou Colloredo. V polovině 19. století přešel zámek do vlastnictví rodu Baguerů. Po 2. světové válce byl lidmi zámek vydrancován a po dlouhé době opraven. Dnes zde sídlí galerie Zorana Mušiče a pořádají se tady koncertní vystoupení.
|
|
|
Hrad Škofja Loka
Roku 973 daroval císař Ota II. vesnici Loka biskupům z Freisingu. Později získala jméno "Škofja" (slovin. škofja=biskupská) a r. 1274 již byla městem. Biskup Abraham z Freisingu byl nejspíš slovanského původu a během jeho episkopátu vznikly tři slavné texty Frízinských památek Monumenta Frisingensia. Hrad byl zničen během selské vzpoury r. 1511, ale záhy byl znovu postaven. Dnes se zde nacházejí cenné sbírky muzea ve Škofje Loce.
Hrad Bled
R. 1004 císař Jindřich II. daroval panství Bled biskupovi Brixenskému sv. Albuinovi, synovi sv. Hildegardy, oba jsou dnes patrony Bledu. Jeho správci užívali titul kapitán (Hauptmann, glavar) nebo castellan (Burggraf, gradnik). Po r. 1371 hrad přechází do vlastnictví různých rodin, mj. Auerspergů (do r. 1574). Na základě smlouvy s Francií jej r. 1803 převzal rakouský stát, r. 1838 majetek císař předal zpět Brixenu, ale biskup ho r. 1858 prodal průmyslníkům.
Hrad Kozjak
Tento hrad, který se nachází nedaleko Trebnje, je znám asi především díky slovinské literatuře. Byl sídlem rodu Kozjackých, který hrál hlavní roli v románu Jurij Kozjak, slovinský janičár prozaika Josipa Jurčiče (1844-1881), který zachycuje osudy Ludvika Kozjaka, který byl slavným bojovníkem proti Turkům. R. 1475 padl do jejich zajetí, ale vykoupil se.
|
|
|
Zřícenina hradu Kamen
Stojí na strategickém místě u vstupu do údolí Draga, které vede do Karavanek. Byl postaven hrabětem z Ortenburgu, hrad poprvé zmíněn r. 1263. R. 1418 majetek zdědili hrabata z Celje, panství ale bylo spravováno rytíři Steiny. Po jejich vymření hrad přešel do rukou Lambergů, dnes je pouze zříceninou a je postupně rekonstruován.
Predjamski grad
Jedinečný hrad stojící v ústí jeskyně v blízkosti Postojné. Hrad známý jako Jama původně patřil patriarchům akvilejským, r. 1378 jej zakoupili Habsburkové, kteří jej r. 1397 svěřili do rukou vazalů - Konráda "burgravio di Jama", člena rodu Logarů, nejvýznamnějším držitelem byl Mikoláš Logar (Nicolaus de Foramine, alias Luogar), který byl také kapitánem hradu Děvín a Terstu. Jeho syn Erasmus jej získal r. 1478 a proslul jako udatný rytíř a vešel dokonce do lidových vyprávění. Pro špatný stav byl v 16. století postaven před hradem ještě další, tzv. Predjamský. Vlastnila ho rodina Cobenzl, v polovině 19. století se dostal do majetku Werianda z Windischgrätzu. V majetku tohoto rodu pak zůstal až do roku 1945, kdy jej zkonfiskoval stát.
Hrad Snežnik
Hrad, známý i jako Schloss Schneeberg, byl postaven ve velmi půvabné krajině jihozápadního Slovinska nedaleko hory Snežnik (1796 m), jejíž zasněžený vrcholek je dominantou širokému okolí. Hrad byl poprvé zmíněn roku 1286. Byl postaven hrabaty Ortenburskými a jeho správci se stali Schneebergové. Na konci 15. století přešel do rukou Lambergů a později dalších rodů. Dnes je zde muzeum.
Hrad Bogenšperk (Wagensberg)
Dnešní slovinské jméno je zkomoleninou původního jména německého. Nachází se východně od Lublaně nedaleko Litije. Sídlil zde rod Wagenů, r. 1672 byl hrad prodán rodině Valvasorů, kteří byli jeho nejznámějšími majiteli. Janez Vajkard Valvasor tu nechal zřídit tiskárnu i grafickou dílnu, kde tiskl své výjimečné barokní publikace. Dnes je tu výstava věnovaná jeho životu a dílu.