Církevní památky - kostely
Románské období
Gospa sveta (něm. Maria Saal)
Kostel leží asi 8 km severně od Klagenfurtu. Byl založen prvním karantánským biskupem sv. Modestem v 8. stol. Je nejstarším doloženým kostelem v Koruntanech. Právě odsud byla šířena křesťanská víra mezi zdejší Slovince. Probíhala zde také církevní část korunovačního obřadu karantánských vévodů. Dnešní gotický kostel je z 15. stol. V jeho zdech je zasazena řada mramorových reliéfů ze starořímského města Virunum.
Selo
Tato rotunda ze Zámuří je největší slovinskou rotundou. Poprvé byla zmíněna r. 1366, vznikla však snad již někdy v pol. 13. stol. Ve 14 stol. vznikla také fresková výmalba Klanění Tří králů a Pašijí.
 |
|
|
 |
|
|
Gotika
Kostel P. Marie Ochranitelky, Ptujska gora
Trojlodní halový kostel na úpatí Halozí byl postaven zhruba v letech 1398 až 1415. Motivy žebrové klenby odkazují na inspiraci nedlouho předtím stavěné lodi katedrály sv. Víta v Praze. Stavba vycházela z prací Václava nebo Jana Parléře, synů svatovítského architekta Petra Parléře. Objednavatel Ulrik IV. Walsee byl svázán zejména s vídeňskou svatoštěpánskou hutí, v níž pracovali právě pražští mistři. Kostel je známý zejména reliéfem P. Marie s pláštěm, který dnes stojí na hlavním oltáři.
Crngorb
Dnešní podoba kostela je z poč. 14. stol., věž byla zakončena barokní cibulovou střechou r. 1661. Významný je zejména díky jedinečné freskové výmalbě z 15. stol. podle ikonografického typu tzv. kraňského presbytáře. Podíleli se na ní nejvýznamnější kraňští freskaři té doby, mistr Bolfgang a beznámý mistr z dílny Janeze Lublaňského (freska Velké Neděle na vnější fasádě).
 |
|
|
Kostel sv. Jiří, Ptuj
Farní kostel stojí v samém centru Ptuje. Historie tohoto sakrálního prostoru sahá daleko do minulosti, snad tu stál kostel, který dal v 9. stol. na Ptuji postavit kníže Kocel, možná ještě nějaký starší. Původně jednolodní románský kostel byl ve 13. stol. rozšířen na trojlodní baziliku, po r. 1300 byl dostaven dlouhý chór. Největší vzácností interiéru je gotický křídlový oltář zvaný Laibův z pol. 15. stol. Jeho autorem je německý mistr Konrád Laib a zpodobuje smrt Panny Marie.
Baroko
Katedrála sv. Mikuláše, Lublaň
Nejvýznamnější barokní stavbou ve Slovinsku je nová stavba katedrály v hlavním městě Kraňska. Návrh stavby provedl Andrea Pozzo, významný italský architekt působící ve Vídni. Freskovou výmalbu provedl furlanský malíř Giulio Quaglio. Část maleb má iluzivní charakter. Náměty vycházejí ze života sv. Mikuláše, ale také z dějin lublaňského biskupství. Na sochařské výzdobě se podílel také italský mistr Francesco Robba. Kostel byl vysvěcen r. 1707. Teprve v pol. 19. stol. byla dostavěna kupole chrámu, kterou kvůli nedostatku prostředků původní stavitelé nedokončili. Její výmalbu provedl Matevž Langus.
Kostel sv. Jakuba, Lublaň
Kostel byl postaven v l. 1613-15 jezuity u jejich koleje. R. 1701 prošel kostel přestavbou a vznikly mj. oltářní sochy mistra Francesca Robby. V l. 1667-1670 v kostele vznikla cenná kaple sv. Františka Xaverského jako osmiboký centrální prostor s kupolí a lucernou.
Voršilský kostel sv. Trojice, Lublaň
Kostel u kláštera řádu voršilek byl postaven v l. 1718 -1726 podle návrhů architekta Carla Martinuzziho. Fasádě dominují mohutné sloupy, které spolu s navazujícím tympanonem dávají stavbě až antický ráz, který je však prolamován výraznými nikami, které pronikají i architrávem. Interiéru dominují také sloupy, které tu mají efekt jakoby neuzavřeného, rozšiřujícího se prostoru. Hlavní oltář provedl Francesco Robba a se svými 17 metry je nejvyšším v lublaňské diecézi. Úprava vnějšího schodiště je dílem Jože Plečnika.
Poutní kostel Panny Marie, Sladka gora
Pozdně barokní kostel vznikl v pol. 18. st. jako centrální prostor, ale v celkovém dojmu převládá předěl vítězného oblouku a hlavní oltář, které posilují dojem podélnosti. Výjimečná je také bohatá fresková výmalba France Jelovška, zpodobující zázraky P. Marie a její uctívání ve zdejším kraji.
 |
|
|
 |
|
|
Nova Štifta
V l. 1641-1671 byl postaven nedaleko Ribnice poutní kostel Nanebevzetí P. Marie, první barokní stavba s centrálním půdorysem ve Slovinsku, po ní následovaly další obdobné stavby na Doleňsku i jinde. Má oktogonální půdorys završený 27 m vysokou kupolí.
 |
|
|
 |
|
|
Kostel sv. Anny, Tunjice
Kostel na jednom z vrchů nedaleko Kamniku se inspiroval právě Novou Štiftou. Kupole i mohutné sloupy na průčelí zvýrazňují monumentalitu stavby.
 |
|
|
 |
|
|
19. století
Bazilika P. Marie, Brezje
20. století
Kostel sv. Františka, Šiška, Lublaň
Kostel sv. Františka ve čtvrti Šiška vzniká současně s Plečnikovým kostelem na pražských Vinohradech a zčásti odráží některé koncepce nerealizované v Praze.
Kostel sv. Michaela, Črna vas
Plečnikův kostel uprostřed lublaňských blat z l. 1937-40 symbolicky odráží podobu krajiny, v níž byl vystavěn. Mohutné vstupní schodiště připomíná kolové domy zdejších obyvatel z doby bronzové. Také použité materiály odpovídají prostým podmínkám kraje - dřevo, cihla, hrubě tesaný kámen. V interiéru překvapí oltář posunutý doprostřed lodi jakoby blíže k lidem a efekt kratší hlavní osy lodi a delší boční osy.
Kostel Nanebevstoupení Páně, Bogojina (1925-27)
Regionální motiv Plečnik využil také v tomto kostele. Typickým řemeslem Zámuří je keramika, a tak je interiér zdoben právě odkazy na lidovou keramiku.
 |
 |
|
|